Problematické emise thajských bankovek (3) Poznámky pro sběratele
Bankovka podle SCWPM má dvě varianty.
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO. V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Dokončení článku z minulého vydání 5/2013
Pick#90 ND (1985–1996) sig . 54–60 & 639 Σ8 /[910]100 baht
První je charakterizována zašpičatělým (špičatým) lalůčkem levého ucha panovníka (a; pointed eartips; král Rama IX), druhá varianta pak dle SCWPM tmavějším modrým zbarvením (=zatemněním; obscuring) špičatého ušního lalůčku (b; darker blue color obscuring pointed eartips). Jedná se však o nesprávný výklad.
Mezi bankovkami neshledáváme znatelný rozdíl v barevném tónu převažující modré barvy (naopak se domníváme, že je možné hovořit o světlejší variantě; viz Pick#90; sig 56) a také lalůček levého ucha panovníka na druhé variantě není špičatý, nýbrž klasicky (fyziologicky) zakulacený (rounded ear tips). Bankovka byla vydána v emisích s # 0A–9B.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
