Konstantin a Metoděj 1150. výročí příchodu věrozvěstů v numismatice
Slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj v roce 863 dorazili ze Soluně na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.
V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. 1150 výročí jejich příchodu nenechalo v klidu ani ČNB, ani další numismatické vydavatele.
Česká národní banka vydává zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč k výročí 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Celkem 11 000 mincí připomínajících tuto událost je v prodeji od 3. července 2013.
Na lícní straně zlaté mince vážící jednu troyskou unci je velkomoravský kníže Rostislav, na jehož žádost v roce 863 přišli Konstantin s Metodějem na Moravu. Slovanští věrozvěsti jsou vyobrazeni na rubu mince. Všechny tři osobnosti jsou zpodobněné ve stylu byzantské ikony zasazené do rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice.
Podoba mince vzešla ze soutěže,které se v roce 2012 zúčastnilo 20 výtvarníků s celkem 34 návrhy. Desetitisícikoruna byla vyražena podle vítězného návrhu akademického malíře Vladimíra Pavlici.
Celkem 9000 kusů mincí ze zlata o ryzosti 999.9 je vyraženo ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 2000 kusů v běžné kvalitě. Minci vyrazila Česká mincovna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU