Investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato se stalo pojmem, jenž přispěním ekonomické recese a z ní plynoucí nedůvěry v tištěné peníze zdomácněl i v českém prostředí.
Komoditu, která slouží především k bezpečnému uchování naspořené hodnoty, však nepředstavují pouze slitky. Díky pestré nabídce i estetickému ztvárnění, jsou stále oblíbenější také investiční mince. O těch nejznámějších pojednává náš nový seriál.
Investiční mince jsou vhodné spíše pro drobné a střední střadatele a investory. Kombinují totiž výbornou likviditu, to znamená, že v případě nutnosti nebývá problém s jejich zpětným odprodejem a schopnost koncentrovat vysokou hodnotu za přijatelnou pořizovací cenu. Mince ražené ze zlata jsou navíc osvobozeny od daně z přidané hodnoty, podobně jako slitky ze stejného kovu.
„Zlaté investiční mince renomovaných výrobců jsou známé prakticky po celém světě, proto se dá říct, že představují jakousi alternativní a univerzální měnu,“ poznamenal Pavel Palas ze specializovaného zlatnictví v pražském Obecním domě.
Některé mince jsou raženy z ryzího zlata, jiné obsahují příměsi, jako třeba měď nebo nikl, jež způsobují nejen změnu jejich zabarvení, ale především zvyšují odolnost povrchu proti otěru. Cenu investičních mincí vždy tvoří především skutečný obsah zlata, bez ohledu na poměr přidaných kovů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
