PLASTICKÝ PROUŽEK
Ochranný prvek bankovek
Nejvíce rozšířená forma ochranného proužku, který se na bankovkách nalézá, je kovový ochranný proužek. V některých případech může být místo metalizovaného materiálu použitý plast. Proužek, jak víme, je možné rozdělit na intermitentní nebo kompaktní. Obě varianty ochranných proužků se dále rozdělují na proužek s mikrotextem nebo proužek b. Jako mikrotext je nejčastěji používána číselná podoba nominální hodnoty konkrétní bankovky nebo oficiální zkratka (nejčastěji z anglického překladu) emitující centrální banky. Mikrotext vzniká tzv. lokální demetalizací konkrétního úseku ochranného proužku. Existuje také častá varianta, kdy se intermitentní charakter proužku při prosvícení bankovky mění na proužek kompaktní.
V posledních letech a emisích bankovek různých států se používá tzv. plastický ochranný proužek. Je potřebné rozlišovat tento plastický proužek podle toho, u jaké bankovky z hlediska jejího charakteru je použitý. Jedná se o plastický proužek použitý u papírových bankovek a plastický proužek vnořený do hmoty bankovek polymerových nebo hybridních. Není zaznamenaný případ bankovky, kdy by byl plastický ochranný proužek použitý u bankovky durasafové. Plastický ochranný proužek může mít v některých případech 3D efekty s kinetickým obrazem, který je patrný při změně úhlu pohledu. Tím nabývá vzhledu metalizované plochy. Tuto variantu tzv. holografického ochranného proužku1 můžeme vidět u některých bankovek Zimbabwe a z poslední doby také u bankovek Venezuely.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.
Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.
Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU