Alfons Mucha Umělec a peníze
Tvorba papírových platidel patří v díle Alfonse Muchy k okrajové, byť přesto k neopomenutelné části jeho tvorby.
Muchovy bankovky a státovky se na dlouhá desetiletí staly vzorem a inspirací pro mnohé jeho následovníky jak doma tak v zahraničí a dodnes budí obdiv
a uznání nejen odborné, ale i laické veřejnosti.
Alfons Mucha patřil na přelomu 19. a 20. století k předním výtvarníkům uznávaným nejen doma, ale také v západní Evropě a Spojených státech. Kromě obrazů se ve své tvorbě zabýval
především užitým uměním, kde vedle reklamních plakátů tvořil i návrhy obalů pro celou řadu spotřebních předmětů, maloval kalendáře, dekorativní zástěny. Spolupracoval také s významnými architekty, s nimiž se spolupodílel mimo jiné i na výzdobě Obecního domu a dostavbě chrámu Sv. Víta v Praze. V neposlední řadě pak nelze opomenout ani na jeho nesmazatelnou stopu v oblasti poštovních známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
