Máte rád pohádky o Krtečkovi? Asi tušíte, kam touto otázkou mířím.
Samozřejmě, kdo by ty půvabné pohádky rád neměl? Když se objevila možnost zpracovat Krtečka pro raženou medaili, neváhal jsem ani na chvíli. Zhostit se tohoto krásného tématu je zkrátka výzva, která se neodmítá. Karolíně Milerové, vnučce Zdeňka Milera a zakladatelce Nadace Zdeňka Milera, jsem předložil několik grafických návrhů. Z těchto nákresů si vybrala jeden, který jsem pak zpracoval do sádrových modelů a poslal ke schválení. Z toho pak vznikly dvě zlaté medaile, z nichž jedna byla za sto padesát tisíc korun vydražena ve prospěch nadace a druhou Pražská mincovna, která získala práva na ražbu s motivem Krtečka, věnovala Nadaci Zdeňka Milera přímo. Aukce se konala loni v říjnu v Praze, a pokud vím, dražily se i stříbrné medaile. Ano, jednalo se o první stříbrné exempláře s pořadovými čísly jedna až pět. Další stříbrné medaile už jsou určené k volnému prodeji. Emisní limit je omezen na tisíc kusů.

Baví vás tohle pohádkové téma?
Musím se přiznat, že baví. Je to taková změna oproti nějakým akademickým portrétům. Je to hravé, je to veselé. Ale i při zobrazování Krtka je třeba brát v úvahu určité zákonitosti. Během let se totiž jeho podoba trošku změnila, takže můžeme říct, že Krtek do dnešní podoby svým způsobem dozrál.

A co další témata? Co se od té doby podařilo realizovat?
V rámci projektu Kalendárium Pražské mincovny už vyšla medaile Karel May, právě se razí Jedličkův ústav a Richard Wagner. Nyní pracuji na mincích s motivy Čtyřlístku, dalším tématu blízkému dětem...

Kdy jste v sobě vůbec objevil výtvarné vlohy?
Ještě když jsem chodil do základní školy do sportovní třídy, tak jsem vůbec nevěděl, jakým směrem se budu ubírat dál. To se změnilo až po nástupu do deváté třídy, která byla tehdy znovu zavedená. V té době jsem začal docházet na soukromé hodiny kreslení k akademickému malíři Zbyňku Kubánkovi, který mě připravoval na přijímací zkoušky na střední školu. Kreslení mě totiž na rozdíl od matematiky bavilo. Hlásil jsem se na Střední uměleckoprůmyslovou školu bižuterní v Jablonci a na Střední sklářskou školu v Železném Brodě. Na obě jsem se dostal, ale jelikož jsem Jablonečák, rozhodl jsem se zůstat doma.