Rudolf II. 200 Kč 2012
Také Česká národní banka připomíná 400. výročí úmrtí význačného panovníka Rudolfa II. Činí tak vydáním pamětní stříbrné mince. Dvousetkoruna s vyobrazením tohoto římského císaře a českého krále je v prodeji od 11. ledna 2012.
V červenci 2010 v yhlásila ČNB celostátní neomezenou anonymní soutěž na umělecký návrh pamětní stříbrné dvousetkoruny, věnované Rudolfu II. Předložené návrhy stříbrné mince hodnotila dne 19. října 2010 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Odbornou poradkyní byla prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc., z Filosof ické fakulty Univerzity Karlovy. Do soutěže se přihlásilo 27 výtvarníků, kteří předložili celkem 34 sádrov ých modelů.
Pro nepří liš přesvědčivé portréty Rudolfa II., nedostatečné v ystižení tématu, případně pro v ýtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci bylo v prvním kole vyřazeno hned dvacet návrhů. Devět návrhů, s kvalitnějšími portréty a v yšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole. Do třetího kola pak postoupila pětice návrhů. Ty byly podle názorů členů komise v ýtvarně nejzdařilejší a nejvýstižněji zobrazovaly zadané téma.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.
Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.
V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
