Konstantin a Metoděj 1150. výročí příchodu věrozvěstů v numismatice
Slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj v roce 863 dorazili ze Soluně na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.
V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. 1150 výročí jejich příchodu nenechalo v klidu ani ČNB, ani další numismatické vydavatele.
Česká národní banka vydává zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč k výročí 1150 let od příchodu slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy. Celkem 11 000 mincí připomínajících tuto událost je v prodeji od 3. července 2013.
Na lícní straně zlaté mince vážící jednu troyskou unci je velkomoravský kníže Rostislav, na jehož žádost v roce 863 přišli Konstantin s Metodějem na Moravu. Slovanští věrozvěsti jsou vyobrazeni na rubu mince. Všechny tři osobnosti jsou zpodobněné ve stylu byzantské ikony zasazené do rámu, v němž jsou vypsána jednotlivá písmena hlaholice.
Podoba mince vzešla ze soutěže,které se v roce 2012 zúčastnilo 20 výtvarníků s celkem 34 návrhy. Desetitisícikoruna byla vyražena podle vítězného návrhu akademického malíře Vladimíra Pavlici.
Celkem 9000 kusů mincí ze zlata o ryzosti 999.9 je vyraženo ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 2000 kusů v běžné kvalitě. Minci vyrazila Česká mincovna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Jak se dělá mincovna (7) Jak se sestavuje tým
Číslo sedm mám rád a považuji ho vedle třináctky, za svoje šťastné číslo. Není náhodou, že jsem si sedmičku rezervoval pro nejtěžší kapitolu svých vzpomínek.
V úvodní části jsem zdůrazňoval, jak je pro úspěch každého podnikatelského záměru důležité vybrat správné lidi. Dosud se mé vyprávění neslo v jakési neutrální až neosobní formě a jednotlivé figury, respektive hráči byli pouze doplňkem příslušných pasáží. Situace se právě obrátila. Persony získávají tu nejdůležitější váhu a jsou to lidé, z nichž ještě mnoho pracuje v různých funkcích, ale bohužel jsou i takoví, kteří s námi naše pozemské snažení už nesdílejí. Nechci a nebudu nikoho hodnotit. Soustředím se jen na popis, jak jsem ty lidi vnímal.
Ve svých manažerských pozicích jsem byl pravidelně kritizován svými nadřízenými, nebo lidmi z personálního útvaru, že jsem povinné pravidelné hodnocení podřízených pracovníků v různých listinných podobách neprovedl, nebo ho provedl opožděně. Měli pravdu. Nedělal jsem
to rád, a už vůbec nerad jsem svá hodnocení přímo s lidmi projednával. Nechtěl jsem je zraňovat svými výtkami, a chválit jsem neměl vždy důvod. Navíc zastávám teorii, že povahu
člověka nezměním, je třeba využívat jeho dobré vlastnosti a ty špatné jenom tlumit. Negativní motivace nevede k cíli, jen lidi stresuje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU