100 000 000 Kč 2019 (1. část)
Výroční zlatá vysokohmotnostní mince
Sadou zlatých mincí Karel IV. bylo v roce 1999 dočasně ukončeno vydávání zlaté mince nominální hodnoty 10 000 Kč o hmotnosti jedné troyské unce. Od obnovení jejího vydávání v emisním období 2011–2015 (poprvé v roce 2012 k 800. výročí vydání Zlaté buly sicilské) jsou emise této hodnoty v přehledech České národní banky zvány „mimořádné ražby zlatých mincí“. Má se tím zdůraznit, že nejsou vydávány každý rok ani v rámci cyklů.
Skutečně mimořádnou emisí však bude až mince nominální hodnoty 100 000 000 Kč, kterou ČNB plánuje v jediném kuse vyrobit a vydat 31. ledna 2019 u příležitosti výročí a akcí 100 let česko-slovenské koruny jako jeden z hlavních exponátů stejnojmenné výstavy, která se bude konat od 31. ledna do 28. dubna 2019 v Císařské konírně Pražského hradu. Samotný nápad na výrobu a vydání velkoprůměrové či vysokohmotnostní mince nebo medaile (o této povaze mohlo být rozhodnuto až v pokročilejší etapě přípravy) vznikl v sekci peněžní a platebního styku ČNB v létě 2016 krátce poté, co bankovní rada ČNB 25. srpna 2016 schválila návrh doprovodných akcí k uvedenému měnovému výročí
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy
Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.
Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch
veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.
Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
