MARIE TEREZIE Císařovna v medailérské tvorbě
V máji tohto roku minimálne v bývalých zemiach Rakúsko-Uhorskej monarchie opakovane zarezonovalo 300. výročie narodenia rímskej cisárovnej, kráľovnej Uhorska a Čiech Márie Terézie.
Narodenie Márie Terézie pripomínajú dve medaily (1717) Benedicta Richtera s portrétmi jej rodičov, Karola VI. a Alžbety Kristíny. Pragmatická sankcia jej otca Karola VI. jej zabezpečila ako nemužskému potomkovi následníctvo trónu. Bola prvou a zároveň jedinou habsburgskou panovníčkou, ktorá zdedila nástupníctvo po ženskej línii. Hneď od nástupu na trón bola konfrontovaná politickými aj vojenskými výzvami. Konflikt s Pruskom definitívne pripravil monarchiu o väčšinu Sliezska, konflikt s Francúzskom, Bavorskom a Saskom dokonca na viac ako rok aj o Čechy. Za manžela si vzala Františka Lotrinského, ktorý bol aj obľúbencom jej otca, a vydávala sa „z lásky“. Mali spolu 16 detí. Ona sama však svoje deti podrobila nemilosrdnému politicko-mocenskému kalkulu vo svojej svadobnej politike. Jedine svojej najmilšej dcére Márii Kristíne dovolila vydať sa z lásky za Sasko-Těšínskeho princa Alberta Kazimíra. Pre niektoré jej dcéry boli tieto jej rozhodnutia zdrojom celoživotného utrpenia.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
Evropské peníze ve Svaté zemi
Mince křížových výprav
Téměř 920 let nás dělí od měsíce listopadu roku 1095, kdy ve francouzském městě Clermontu deset dní zasedal církevní koncil, který svolal papež Urban II. Jednalo se opravdu o reprezentativní církevní shromáždění za účasti dvou set biskupů, třinácti arcibiskupů a bezpočtu duchovních a rytířů. Papež se již několik let snažil upevnit církevní správu ve Francii a chtěl též posílit svou moc proti císaři Jindřichovi IV. v boji o investituru, k čemuž mu měl jím svolaný koncil pomoci.
Na poslední den jednání koncilu, na 27. listopad ohlásil papež veřejné jednání. Tehdy se na volném prostranství sešly velké davy prostých i urozených věřících. Tu papež pronesl ke všem shromážděným svou řeč, v níž vyzval západní křesťanstvo k tažení na pomoc východním křesťanům proti útisku „nevěřících“, tj. seldžuckých Turků a k osvobození Ježíšova hrobu v Jeruzalémě z rukou muslimů. Soupeření mezi sunnitskými seldžuckými Turky a šíitskými Fátimovci ohrožovalo stále více křesťanské poutníky přicházející do Palestiny a do Svatého města.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU