OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Dovoz sběratelských a uměleckých předmětů ze zemí mimo EU je drahý.
Díky DPH se prodraží až o pětinu.
Přímý dovoz sběratelských předmětů fyzickými osobami ze zemí, které nejsou členy Evropské unie je předmětem dodatečného zdanění. daní z přidané hodnoty ( DPH ). Většina uměleckých a sběratelských předmětů mimo např. knih přitom spadá do vyšší, 19ti procentní sazby.
Co všechno spadá do této kategorie ? Mince, bankovky, sběratelské karty, felaristika, obrazy, grafiky, sochy, prakticky vše co se sbírá.
Kterých zemí se to týká především ? Bohatá nabídka sběratelských a uměleckých předmětů je především na americkém, australském, kanadském, ale i ruském a japonském trhu.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU