Heraldika na mincích a medailích (4)
Renesance - čas změn
Renesanční výtvarné umění bývá obecně považováno za jeden z vrcholů evropské kultury. Když se však zeptáme na toto období heraldiků, budeme překvapeni. Renesanční heraldiku považují ve srovnání s gotikou za krok zpět, pokud ne rovnou za úpadek. Rozpor mezi oběma pohledy je zjevný a zaslouží si naši pozornost.
Někdy po roce 1421 šli úzkou uličkou středověké Florencie dva umělci zcela ponořeni do odborné debaty. Starší z obou, architekt Filippo Bruneleschi, předvedl před chvílí sochaři Donatellovi svou právě dokončenou novostavbu. Nešlo o palác nebo chrám, ale o městský nalezinec Ospedale degli Innocenti. Donatella uchvátil civilně působící horizontální objekt, respektující lidské měřítko, se vzdušnou sloupovou arkádou. Bylo to něco úplně jiného, než jak se stavělo dosud. Architekt i sochař tušili, že se na obzoru právě objevily kontury nového slohu. Žádný sloh nevznikne samozřejmě ze dne na den. Také renesance se připravovala víc než sto let v jednotliv ých dílech inspirovaných antikou a humanismem. V první polovině 15. století se snahy o něco nového materializovaly v jednotný sloh, který po architektuře ovlivnil všechny obory umění. Malíři se učili perspektivě, spolu se sochaři studovali anatomii a kreslili podle modelu. Gotickou stylizaci postupně nahrazoval realismus programově opřený o nově objevované a oceňované antické plastiky a reliéf y. Renesanční umělec v ystoupil ze středověké anonymity, měl najednou tvář a jméno.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
SBÍRKA ZA 117 MILIONŮ KORUN Aukce ČS ražeb
První dubnový týden přinesl na české poměry poměrně zajímavou profilovou sbírku československých ražeb od První republiky po současnost.
O aukci firmy Macho & Chlapovič jsme Vás informovali již v minulých číslech a nyní můžeme zhodnotit prodej a ceny několika vybraných položek.
Pomyslnou bramborovou medaili obsadil svatováclavský desetidukát z roku 1938 z vyvolávací ceny 50 000 € se cena vyšplhala na částku 145 000 € což je s aukční přirážkou přes 4,5 milionu korun. Stupně vítězů si mezi sebou rozdaly položky 9, 29 a 19. Poslední zmiňovaná položka skrývala pětidukát ročník 1938 v jedinečné zachovalosti a s dobrým původem (ex sbírka Eliasberg). Těchto mincí bylo vyraženo dle literatury jen 56 kusů, výsledná cena, kterou nový majitel zaplatil byla necelých 7,4 milionu korun. První dvě příčky obsadili taktéž svatováclavské dukáty a to na druhém místě symbolicky dvou dukát z roku 1937 a na prvním místě nejvyšší z dukátové řady deseti dukát z téhož roku. Obě tyto mince zahaluje tajemství ohledně skutečně ražených kusů a to zřejmě rozhodlo i o výsledných cenách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
