Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Nové euromince z drahých kovů razí pařížská mincovna
Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Paříž, 15.6.2009 - Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Vysoká nominální hodnota. Ta je klíčem k mimořádnému zájmu, který tyto nové mince v loňském roce vyvolaly nejen u sběratelů a investorů ale i u dalších Evropanů kteří dosud numismatice nevěnovali žádnou pozornost.
I přes fakt že jsou tyto mince vydávány v nezvykle vysokém nákladu, celá emise loňského roku je již vyprodána.
V této sérii jsou vydávány čtyři různé mince. Nominální hodnotu 10€ a 25€ nesou stříbrné mince. Dvě zlaté mince mají nominální hodnoty 100€ a 250€. Evropany bez rozdílu přitahuje právě kombinace vysoké nominální hodnoty mincí a fakt že jejich emisní cena je jen nepatrně větší než nominální hodnota.
Nákupem těchto mincí tak prakticky jenom měníte "obyčejná" měděná eura za eura vyrobená z drahých kovů ! A kdo by nechtěl mít skutečně zlaté nebo stříbrné euro mince ?
Bojíte se o osud Eura jako měny ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Zlato a stříbro hodnotu neztratí, spíše naopak. S těmito mincemi v kapse se proto bát nemusíte.
Bojíte se že růst ceny zlata a stříbra je jen dočasný ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Pak bude Euro stále stabilní a tyto mince hodnotu neztratí i když cena zlata spadne třeba až na samé dno.
Výhody jsou tedy stále na vaší straně.
Ihned po červnové emisi stříbrných 10€ a 25€ mincí se slavným motivem Rozsévačky jsou tyto mince k mání i na českém numismatickém trhu. Zlaté mince však budou vydány až v prosinci. Zájemci o ně si budou muset ještě chvíli počkat.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
