Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
FENOMÉN LIBRA Příběh librové mince 1983–2017
Librová mince slouží obyvatelům Spojeného království 34 let během kterých se na ní vystřídalo 25 reversů se symboly této hrdé země.
Byla to její hodnota, která způsobila že nakonec podlehla v nerovném boji s padělateli. 28. března 2017 proto vstoupila do oběhu nejbezpečnější mince světa, která vyzbrojena nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi, má před sebou nelehký úkol obnovit důvěru ve zkompromitovaný nominál.
STRUČNĚ DĚJINY LIBROVÉ MINCE 1983-2016
Libra: bankovka a mince
Historie librové mince začíná roku 1489, kdy Jindřich VII. zavedl zlatý sovereign. Moderní sovereign byl znovu zaveden roku 1817 a byl používán jako mince s hodnotou Ł1 až do poloviny První světové války, kdy byl postupně nahrazován bankovkou. Roku 1978 byly vydány librové bankovky série D s Isaacem Newtonem na reversu. Protože bylo zřejmé, že klesá kupní síla libry, která hodnotou odpovídá spíše minci než bankovce, objevily se úvahy o zrušení bankovky. Pro zrušení hovořila i malá životnost bankovky, průměrně 9 měsíců oproti 20 letům u mincí. Dalším důvodem pro zavedení mince byl prudký rozvoj prodejních automatů. Po poradě s obchodníky a dalšími zájmovými skupinami bylo 31. července 1981 oznámeno, že bude bankovka nahrazena mincí. Librová bankovka, naposledy vydaná 31. prosince 1984, přestala být zákonným platidlem 11. března 1988. Librové bankovky jsou nadále emitovány pro Jersey, Guernsey, Isle of Man a Royal Bank of Scotland. Zpočátku neoblíbené librové mince se dostaly do oběhu 21. dubna 1983 v nákladu 443 053 510 kusů. Od té doby bylo vyraženo 2,2 miliardy kusů a podle Royal Mint se jich v roce 2014 nacházelo v oběhu 1 553 000 000 a dalších 433 milionů kusů měli lidé doma v pokladničkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
