NÁLEZ UKRADENÉ PĚTITISÍCOVKY Nejvzácnější bankovka v podvodné aukci
V polovině března probleskla českými médii zpráva o nálezu nejvzácnější československé státovky odcizené z Vlastivědného muzea Olomouc.
Na tiskovém konferenci informoval vedoucí krajského oddělení Policie ČR plk. Jiří Musil o zadržení pachatelů a zajištění odcizené státovky po 5000 Kč vzor 1919 (série 1002 026968), která se před více jak deseti lety ztratila z olomouckého vlastivědného muzea. Podle sdělení policie je jedním z podezřelých i někdejší zaměstnanec muzea. Pachatelé se ukradenou státovku pokusili udat velice amatérským způsobem prostřednictvím aukčního portálu Aukro. Takovýto způsob prodeje je přitom nanejvýš podezřelý, neboť poslední dražená státovka docílila ceny 3,5 milionu Kč a bankovky takovéto hodnoty se takřka výhradně nabízejí buď přímo koncovému kupci nebo nebo prostřednictvím renomovaného aukčního domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
