Poklad z Duškovy ulice Výstava Muzea hlavního města Prahy
15. listopadu 2008 pracovali ve sklepě domu v Duškově ulici č. 20 v Praze tři ukrajinští dělníci. Při stavebních pracích narazili na zazděný poklad o obrovském objemu.
Nález ohlásili redaktorům TV NOVA a ti doporučili oznámit celou událost Policii České republiky, která okamžitě provedla ohledání místa a převzetí.
Nález obsahoval celkem 21 317 předmětů převážně ze stříbra, dále alpaky a obecných kovů o celkové váze 493 kilogramů.
Rozhodnutím Rady hlavního města Prahy získalo do svých sbírek tento soubor Muzeum hlavního města Prahy, které jeho část zpřístupnilo veřejnosti.
Datum ukrytí je možné určit poměrně spolehlivě už nyní, u pokladu se našly noviny datované do roku 1947. V otázce původního vlastníka se prozatím přiklání odborníci k názoru, že poklad zazdil majitel stříbrnické dílny. Tomu by nasvědčovala povaha materiálu, předměty
se objevují ve velkých sériích (3417 f lakonků, 870 náramků atd.), jsou v různém stádiu rozpracovanosti (1784 půlek f lakonků atd.) anebo se jedná přímo o pracovní materiál v surovém stavu (slitky, pájecí pruty, klubka drátů, destičky atd.). Předměty také ukazují, jaké bylo v ybavení dobové dí lny. Na otázky proč, kam se majitel poděl a proč si poklad nikdy nev yzvedl, se ještě budou hledat odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU