Nizozemsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (3)
Nizozemsko, někdy také mylně jako celek označováno za Holandsko, což je jen
část nizozemského království (dále budu uvádět jen Nizozemsko, Nizozemci
apod.), leží v severozápadní části evropského kontinentu.
Jedná se konstituční
monarchii, která se zbavila Španělské nadvlády již v roce 1568 a udržela se do
dnešních dob. Také tento malinký evropský stát měl chuť ze světových nalezišť
utrhnout co největší díl a proto vysílal své koráby ke kolonizování nových světů.
Vítejte v krátké ukázce vybraných nizozemských kolonií.
NIZOZEMSKÉ ANTILY
V samém úvodu tohoto dí lu se přesuneme do karibské oblasti. Souostrov ý Nizozemských Antil bylo objeveno na přelomu 15. a 16. století. V roce 1527 se ostrovy staly součástí španělských kolonií. Nizozemskem byly kolonizovány ve 30-40. letech 17. století. Rokem 1866
se stávají korunní nizozemskou kolonií a toto zůstalo až do roku 1948, kdy se změnil na název Nizozemské Antily. Tak zvaná Char ta Nizozemského království, vydána v roce 1954 povýšila tuto kolonii na plnohodnotnou autonomní zemi v rámci celého Nizozemského království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (2) Vědci na bankovkách
Vedle světců se bankovkách velice často vyskytují také významní vědci, umělci a politici.
Z vědců vzpomeňme na příklad Friedricha Gauße z německých bankovek po 10 dM, amerického prezidenta a vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina na americké 100$ a další. Na některé z nich se podíváme v následujících řádcích.
Einstein
Řekne-li se slovo vědec, ne jednomu se jistě vybaví jméno Alberta Einsteina. Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Po krachu otcovy firmy se rodina přestěhovala do Mnichova. Při studiích na curyšské universitě Eidgenössische Technische Hochschule se seznámil s budoucí ženou Milevou Maričovovou. Roku 1902 se jim narodila nemanželská dcera Liserl, která krátce na to zemřela na záškrt. Po promoci se Einsteinovi podařilo po delší době získat místo na švýcarském patentovém úřadě, kde roku 1905 získal doktorát. Ještě týž rok publikoval v odborném časopise Annalen der Physik čtyři články, které se později staly základem moderní fyziky, z nichž později za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Nobelovu cenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.