Bohuslav Martinů
Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.
Jablonec nad Nisou - Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.
Buhuslav Martinů byl světově proslulým českým hudebním skladatelem moderny 20.století. Jeho umělecký vývoj prošel od impresionismu přes neoklasicismus, expresionismus a inspiraci jazzem až k ryze vlastnímu kompozičnímu stylu.
Jeho tvorba dosáhla asi 300 skladeb, většina z nich byla vydána ve světových nakladatelstvích a hrána po celém světě.
Tato nová česká pamětní medaile je zároveň věnována Poličce. Rodišti Bohuslava Martinů.
Medaile je ražena ze stříbra nejvyšší ryzosti 999/1000. Má průměr 50 mm a váží 42 gramů. Náklad těchto medailí je přísně omezen na 1.000 ks, které se razí v provedení špičková kvalita.
Autorem výtvarného návrhu této medaile je pan Jaroslav Bejvl. Rytecké úpravy provedl Lubomír Lietava. Minci razila Česká mincovna.
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU