Cena zlata na novém maximu
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Posledního maxima dosáhlo zlato v březnu 2008, kdy se troyská unce prodávala za 1032 dolaru.
Cena zlata bude v růstu nadále pokračovat. Hlavní příčinou je oslabující dolar.
Dolar výrazně oslabil po zprávě, že ropné státy Arabského poloostrova tajně jednají s Ruskem, Čínou, Japonskem a Francií o tom, že by v budoucnu nahradily dolar v obchodu s ropou košem měn.
V příštích třech až šesti měsících se dočkáme dalších rekordů. Další pokles dolaru je totiž všeobecně očekáván.
Vedle zlata roste cena i dalších drahých kovů.
Rostou taky ceny důlních společností, jako např. Kazkhyms (o 6,9 procenta), Randgold (5,3 %), Antofagasta (3,5 %), Vedantan (4,5 % ) nebo AngloAmericana (4,4 %)
Ze světa kovových známek (23)
Známky šlechty v Čechách (1)
Pomineme–li početní peníze a žetony komemorativního charakteru, lze konstatovat, že známek vydaných u nás panstvem je až do poloviny XIX. století jako šafránu. Podnikatelské aktivity české šlechty – zpracovávání kovů a důlní podnikání, které s rybníkářstvím a pivovarnictvím přinesla jagellonská doba, dokládá pouze několik ražeb.
Jedny z nejstarších českých ražeb vydaných panstvem jsou důlní známky Kryštofa Karlovice (Christoph von Carlowitz) z Červeného Hrádku (1507–1578) (obr. 1). Karlovic původem z lužickosrbského (saského) rodu (inkolát obdržel roku 1558) byl významný aristokrat své doby, humanista, přítel a stoupenec Erasma Rotterdamského a diplomat ve službách císařů Karla V., Ferdinanda I. a Maxmiliána II. i saských kurfiřtů Moritze a Augusta. Exkluzivní kontakty s Ferdinandem I. napomohly k jeho jmenování horním hejtmanem v Jáchymově. Úřad zastával v letech 1558–1562. Byl rovněž důlním podnikatelem a v letech 1554–1564 rozvíjel na svých panstvích těžbu kamence. Kromě panství Červený Hrádek držel obce Horu sv. Kateřiny, Drmaly a Háj v Krušných horách, které jeho dědicové prodali počátkem 80. let XVI. stol. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic. Připomíná jej do současnosti dobře zachovalý náhrobek ve farním kostele v Jirkově. Karlovic je na dvou svých boletách uveden pouze rodovým znakem – třemi spojenými jetelovými lístky, litery WG bývají interpretovány jako Wassergefäss čili vědro vody. První Karlovicovu známku s hodnotou I uveřejnil Josef Neumann v souboru neurčených ražeb dodatku na samém konci pátého dílu soupisu měděných ražeb (Neumann 1872: 506, č. 33047), dvě horní bolety zmiňuje E. Fiala (Fiala 1924: 9).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
