Medaile s prvky Řádu TGM
V roce 70. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
V roce sedmdesátého výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
Za první československé republiky velebený, za socialismu přehlížený, nyní opět v kurzu. I navzdory politickým zvratům neupadl první československý prezident nikdy zcela v zapomnění, po Sametové revoluci pak začaly znovu přibývat numizmatické tituly, které jeho odkaz připomínají.
K velmi působiv ým novodobým ražbám s Masarykov ým motivem patří pamětní medaile, kterou v roce 2007 v ydala společnost Zlaté mince – Numismatika. Emise je vyvedena ze zlata o čistotě 999/1000. „Každá z těchto luxusních medailí je vybavena unikátním pořadovým číslem,“
informoval Jaroslav Tomanec ze společnosti Zlaté mince – Numismatika. Připomněl, že mezi sběrateli kolují také prakticky totožné ražby z v ysokojakostního stříbra. Obě provedení mají hmotnost jedné trojské unce, tedy 31,1 g a stejný je i jejich průměr 37 milimetrů. Rozdílnost kovů se tedy projevila až v síle medailí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
