HAITSKÉ GOURDE
Stručná historie, UV ochrana vybraných bankovek [1979–2014]
Haitský gourde (francouzsky gourde haitienne, v haitské kreolštině goud ayisyen) je měnová jednotka karibského státu Haiti. ISO 4217 kód je HTG. Jeden gourde sestává ze 100 centimes (1/100; francouzky nebo také santimes v haitské kreolštině). Z pohledu vývoje měny se gourde rozděluje na tzv. 1.– 3. gourde, kdy jednotlivá stadia odpovídají určitému časovému období.
First gourde; 1813–1870. První gourde byl zaveden v roce 1813 a nahradil livre v poměru 1 gourde, které se dále rozdělovalo na 8 livres a 5 sous (=sús). Zde je nutné podotknout, že první bankovka, která byla na území Haiti používaná je již z roku 1790 a odpovídala nominální hodnotě tzv. 4 escalins (=eskalů). Emitentem bankovky byla Républiqe Française – Administration des Isles sous le Vent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Pražské groše Vladislava II. Jagellonského Úvod do problematiky
V roce 1300 byla v Kutné Hoře zahájena ražba pražského groše, patrně nejznámější české mince, která byla svého času bez obav přijímána obyvatelstvem nejen v českých zemích, ale dokonce si vydobyla pozici celoevropsky uznávané měny.
Pražské groše byly v hojné míře raženy rovněž za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516).
Ražby Vladislava II. Jagellonského patří k mincím, které se těšily a stále těší poměrně značnému zájmu numismatiků. Dlouhá Vladislavova vláda a tehdejší značná produkce kutnohorské mincovny se odráží v existenci celé řady jejich typů a variant a prakticky každý větší nově popsaný soubor přináší nějaké dosud nepodchycené ražby. Značný zájem o jeho groše pak dokládají početné příspěvky, které jsou jim věnovány, a to v podobě drobných článků popisujících některé neznámé ražby, rozborů mincovních depotů obsahujících nezřídka stovky či tisíce exemplářů i celkových typologických zpracování.
Jako nejstarší pražské groše Vladislava jsou v literatuře oprávněně uváděny mince, jejichž obraz, přirozeně kromě jména panovníka, koresponduje s ražbami Jiřího z Poděbrad (1458–1471), což neklamně svědčí pro stejného řezače želez.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
