Problematické emise thajských bankovek (2) Poznámky pro sběratele
V čísle 4/2013 časopisu M&B (strana 49–53) jsme naznačili zásadní problematiku klasifikace nebo též kategorizace vybraných emisí thajských bankovek (tabulka níže).
Ve volném pokračování příspěvku se budeme věnovat další významné emisi bankovek z období let 1985–1996. V dnešním příspěvku navážeme na již zveřejněnou první část s odvoláním na tabulku tzv. navrhovaných kriterií pro kategorizaci thajských bankovek.
Pick#87 ND (1980) sig3.52–63; Σ13 / 10 [12]10 baht (tzv. identit bankovky)
U bankovky je ve SCWPM uvedeno správně 13 použitých signatur (52–63). Je jich ve skutečnosti však pouze 12 (viz dále). Jak jsme uvedli výše, nebudeme memorovat jednotlivé signatury, pouze stanovíme podle roků funkčního období (viz konkretizace signatur) odpovídající klasifikaci (vyjma opakovaných signatur již uvedených v textu výše). Upozorníme pouze na klasifikaci d s tím, že pro zjištění data ve funkci odkazujeme na odbornou literaturu nebo přímo na stránky Bank of Thailand.
Na tyto okolnosti není ve SCWPM upozorněno. Přitom je to informace dost podstatná, protože má zásadní vliv i na cenu bankovek. Na zahraničních aukcích, především v Thajsku, USA, Kanadě či v Nepálu je diference z pořizovací ceny zřejmá. Pokud jsme již dříve věnovali naši pozornost emisi bankovek ND (1978-1981) Issue upozorníme na konkretní bankovky této sestavy (celkem 3 bankovky; Pick#87–89).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
Jak se dělá mincovna (21)
Jak jsem potkal naše prezidenty
Už je to hodně dávno, co moji prarodiče vzpomínali, jaké to bylo za císaře pána a kdy začala ta Velká válka. V loňském roce už to bylo 100 let. Můj otec, narozený v roce 1915 zažil tuto těžkou dobu jako novorozenec a svůj život sdílel pod vedením našich prezidentů. Doba Klause a Zemana už ho minula. Názory na jednotlivé prezidenty měl pevně vyhraněné, a tak se nelze divit, že je snadno přenesl i na mě. Masaryk a Beneš se v naší rodině těšili velké vážnosti. Socialističtí prezidenti, vyjma Ludvíka Svobody, byli bráni jako komunističtí pohlaváři, kteří se ke svému úřadu dostali díky vedoucí úloze strany, a tomu odpovídalo jejich prezidentování. Naopak Václavu Havlovi věnoval vždy svoji přízeň.
Otec celý život pracoval jako rolník, nikdy neměl šanci, aby se s některým prezidentem osobně setkal. Snad po tom ani netoužil. Mně osud připravil zcela jiné úkoly. Potkávat se s prezidenty nepatřilo přímo do mé pracovní náplně, ale s jejich úředníky jsem měl co do činění. Za prezidentování Václavů Havla a Klause, se stali obchodními partnery České mincovny. Prvotní styky s hradními zaměstnanci mi zprostředkoval kamarád Jaroslav Šafařík, kterého jsem znal jako funkcionáře Československé strany socialistické v Jablonci nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
